Máte dotazy?
Na této stránce naleznete odpovědi na některé časté dotazy.
jaký je rozdíl mezi insolvenčním návrhem a návrhem na povolení oddlužení?
Formulář, na němž dlužník povinně činí k soudu návrh na povolení oddlužení, obsahuje ve skutečnosti dva procesní návrhy.
Dlužník se v prvé řadě domáhá vydání rozhodnutí o tom, že je v úpadku. To označujeme jako insolvenční návrh. Teprve obstojí-li dlužníkův insolvenční návrh, může se soud zabývat otázkou, jakým způsobem bude dlužníkův úpadek řešen, neboť oddlužení je jen jednou z možností řešení dlužníkova úpadku (další možností je typicky konkurs).
Současně však insolvenční zákon vyžaduje, aby dlužník, který se insolvenční řízení chystá zahájit sám, podal návrh na povolení oddlužení nejpozději spolu s podáním insolvenčního návrhu.
Zákonem předepsaný formulář proto dlužníka vede k tomu, aby oba návrhy spojil v jedno. Vyplněním formuláře a jeho odesláním na soud tak dlužník de facto činí dva procesní návrhy, ačkoliv tak učinil vyplněním a odesláním jediného podání.
Z procesního hlediska je však insolvenční návrh relativně samostatným návrhem od návrhu na povolení oddlužení. Každý z nich má své povinné náležitosti a přílohy, avšak na případné vady v těchto náležitostech bude soud odlišně reagovat podle toho, zda spadají pod insolvenční návrh nebo návrh na povolení oddlužení.
Proto může být z počátků obtížné pochopit logiku, kterou se insolvenční soud při posuzování žádosti dlužníka řídí.
Rozhodnutím o úpadku a povolením oddlužení se insolvenční řízení přesouvá do další významné fáze - řešení způsobu dlužníkova úpadku, včetně provádění srážek a zpeněžování dlužníkova majetku, zejména zajištěných nemovitostí.
Záleží na pořadí, v jakém na stránce o povolení oddlužení vyplňuji kolonky?
V zásadě nezáleží.
Aplikace funguje dynamicky a vyhodnocuje každý váš krok ihned poté, co jej učiníte, ve vztahu k ostatním již (ne)vyplněným údajům.
Formulář se vás přirozeně snaží vést k vyhodnocování položek v tom pořadí, v jakém dává nejlepší smysl je posuzovat. Současně však připouští, abyste si zvolili svůj vlastní styl práce.
Vyhodnocování jednotlivých náležitostí insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení soud zpravidla provádí postupně. Nejdříve se zabývá náležitostmi podání jako takového (např. kontroluje plnou moc), poté přílohami insolvenčního návrhu (např. seznamem majetku) a poté až přílohami návrhu na povolení oddlužení (např. důkazy o současných příjmech dlužníka) a dostatečností ekonomické nabídky dlužníka.
Je tomu tak proto, že vady podání mohou mít za následek, že celý návrh bude potřeba ihned odmítnout. Zabývání se přílohami návrhu na povolení oddlužení dříve, než se vyjadní vady samotného podání, by tak mohla být zbytečná práce.
Jde o doporučené workflow, protože šetří čas. MINAS vás však v tomto ohledu nebude omezovat a nechá vás vyplňovat kolonky v jakémkoliv pořadí.
Proč nemohu vyplnit kolonky Darovací smlouva / smlouva o důchodu a Rozsudek soudu o výživném?
Smlouvy zajišťující dlužníku příjem od třetí osoby (typicky darovací smlouva nebo smlouva o důchodu) nejsou samy o sobě povinnou náležitostí návrhu na povolení oddlužení. Stejně tak ani kopie rozsudku, kterou bylo dlužníku opatrovnickým soudem uloženo platit výživné.
Ne každý dlužník má totiž uzavřenou takovou smlouvu nebo uloženou takovou vyživovací povinnost. Aplikace pozná, zda máte vyplněné nějaké hodnoty ve formuláři příjmů dlužníka vztahující se k příjmu od třetí osoby nebo ve formuláři vyživovaných osob v kolonkách měsíčního výživného či dluhu na něm.
Ve výchozím stavu jsou proto kolonky pro posouzení přílohy darovací smlouvy a rozsudku o výživném deaktivovány a nepromítají se do celkového vyhodnocení náležitostí formuláře návrhu na povolení oddlužení. Naopak, pokud vyplníte nějaké údaje o výši příjmu z darovací smlouvy (nebo smlouvy o důchodu), stane se kolonka posouzení takové náležitosti v rámci formuláře povinnou.
Například dlužník může sice doložit soudu darovací smlouvu na částku 1.500,- Kč měsíčně, avšak smlouva nebude dárcem podepsána. Tehdy sice budete mít v kolonce výše daru vyplněno 1500, ale u náležitostí darovací smlouvy coby přílohy zaškrtnete volbu "vadné".
Proč se z vlastních příjů dlužníka strhává jen něco, zatímco příjem z darovací smlouvy musí odevzdat celý?
Toto je dáno čistě legislativní úpravou. Insolvenční soud nemá rozhodující slovo ohledně výše prováděných srážek! (Snad krom situací, kdy vyjímečně povolí nižší splátky).
Výpočet srážek se řídí specifickými pravidly zejména dle občanského soudního řádu a insolvenčního zákona. Právní předpisy zde důsledně rozlišují, zda se jedná o příjmy dlužníka z jeho vlastní činnosti (mzda, zisk) nebo na které mu plyne nárok (důchod), anebo zda se jedná o příjem z dobrovolně uzavřené darovací smlovy.
U vlastních příjmů dlužníka se vychází z celkových příjmů dlužníka třeba i z vícero různých zdrojů (např. souběh mzdy, odměny z DPP a invalidního důchodu) a promítá se do něj počet vyživovaných osob ze zákona. Mechanika výpočtu se rovněž často mění dle vůle zákonodárce.
Výpočet těchto zákonných srážek je velmi složitý. MINAS vás nenutí jít zde do detailu. Správnou výši srážek spočítá za vás a rovnou zobrazí výsledek.
Příjmy z dobrovolně uzavřených darovacích smluv a smluv o důchodu však upravuje výslovně přímo insolvenční zákon (srov. ust. § 412 odst. 1 písm. b) IZ). Zákon dlužníku ukládá, aby celý takový příjem vydal do majetkové podstaty a nic si z něj neponechal. Obdobně je tomu ostatně i u majetku, který dlužník zdědí v průběhu řízení - i ten musí do majetkové podstaty vydat celý.
Shora uvedené je důvodem, proč se i z poměrně velké mzdy značná část příjmu ponechává dlužníkovi (zejména vyživuje-li dlužník několik osob), zatímco dar je postihován celý.